Představte si, že jste se přenesli do Texasu v polovině 19. století. Zatímco dnes je angličtina jednoznačně dominantním jazykem, v té době byste na mnoha místech slyšeli úplně jiný jazyk – češtinu. Ano, čtete správně. Čeština byla v jistém období v Texasu třetím nejpoužívanějším jazykem hned po angličtině a španělštině.

Historické kořeny české migrace 

Tenhle zajímavý fakt má kořeny v masivní vlně migrace Čechů do Texasu po roce 1848. Když v Evropě revoluce neuspěly, spousta Čechů se rozhodla sbalit a hledat nový domov za oceánem. Mnozí z nich zamířili právě do Texasu, kde mohli svobodně praktikovat své náboženství a začít psát nový příběh svých životů.

Jak se v Texasu žilo po česku?

Čeští imigranti zakládali vlastní osady, kde si udržovali svůj jazyk a kulturu. Nejznámější z nich byly Dubina, Fayetteville nebo Weimar. V těchto komunitách byla čeština součástí každodenního života – používala se při obchodování, ve školách i v kostelích. Dokonce i místní pošta vydávala oznámení v češtině, aby se zásilky dostaly na správnou adresu.

Češi si v Texasu zakládali vlastní noviny, jako byl například Slovan Americký vydávaný v La Grange. Tyto noviny informovaly o dění v Texasu i v Čechách a pomáhaly udržovat jazykovou a kulturní identitu imigrantů. Čeština se tak stala neodmyslitelnou součástí Texasu, i když dnes už si ji skoro nikdo nepamatuje.

Zánik češtiny

Proč tedy čeština v Texasu postupně zanikla? Za vším stojí asimilace a snaha imigrantů zapadnout do většinové společnosti. Druhá a třetí generace Čechů už upřednostňovala angličtinu a češtinu postupně vytlačovala. Navíc v roce 1918 vstoupil v platnost zákon zakazující výuku cizích jazyků ve školách, což proces amerikanizace ještě urychlil.

Dnes už se na odkaz české imigrace v Texasu skoro zapomnělo. Jen málokdo tuší, že čeština byla kdysi tak významnou součástí tamní společnosti. Přesto stále existují stopy tohoto zajímavého fenoménu – v názvech měst, v architektuře a samozřejmě v genech potomků českých přistěhovalců.